DHM - evidence, směrnice, drobný HM

8/2017

Sluneční pozdrav, milí účetní.

Srpnový pozdrav píši v duchu prázdninového klidu a pohody. Jak jsem již slíbila v minulém Okénku, téma tohoto vstupu do prázdninového rytmu bude majetek firmy. Zmíním se v něm o potřebné evidenci, směrnicích, které upravují veškeré nakládání s majetkem a také základní dělení majetku.

Asi nikoho nepřekvapí, že majetek je vše, co jsme do firmy nakoupili a následně používáme pro zajištění, udržení a dosažení příjmů (jak nás nabádá zákon o dani z příjmů... ). Co je to ale DLOUHODOBÝ majetek? Jednoduše vše, co od pořízení ve firmě používám dobu delší, než jeden rok. Tím pádem to může být stejně tak osobní automobil za statisíce korun jako nástěnné  hodiny za stokorunu. Co s teď?

Pokud nahlížíme a majetek, měli bychom brát v úvahu dva základní aspekty. Bohužel, někteří kolegové si vystačí pouze s pohledem daňovým, tzn. rozlišení na dlouhodobý majetek je řízen §§ 26 a následujícími dle Zákona o dani z příjmů.
Zde je hranicí 40 tis. Kč u hmotného majetku a 60 tisíc u majetku nehmotného. My, účetní profesionálové ovšem víme, že daňové zákony jsou jen jedním hlediskem. Pro naši práci je rozhodující Zákon o účetnictví, který (Český účetní standard pro podnikatele č.013). Pojďme si tedy zopakovat pár nezbytných bodů.

Základní členění majetku je určeno firemní směrnicí. Význam směrnic si připomeneme v příštím Okénku, a proto dnes jen shrnu obsah Interní směrnice zabývající se právě otázkou majetku. Směrnice by měla obsahovat aspoň tyto body:

  • Název, adresa a identifikace podnikatele

  • Uvozovací věta a úvodní ustanovení

  • Vlastní text: způsob pořízení, ocenění (vč. definice případných vícenákladů), rozdělení (hmotný, nehmotný, drobný), evidence (seznamy, karty majetku), způsob účtování, odpisy dlouhodobého majetku, způsob vyřazení

  • Závěrečná ustanovení

  • Schválení a podpis odpovědného pracovníka

  • Rozdělovník, účinnost

  • Seznam příloh

Pro představu uvedu malý příklad:

Třídící znak pro způsob evidence hmotného majetku je pořizovací cena

  • do 500 Kč - neevidujeme a účtujeme přímo do spotřeby na účet 505

  • rozmezí 501 -5000 Kč - evidujeme v soupisu majetku a účtujeme na účet 506

  • rozmezí 5001 - 20000 Kč - evidujeme na kartách dlouhodobého drobného majetku a účtujeme v režimu časového rozlišení za použití účtu 381 (doba časového rozlišení jsou 2 roky)

  • rozmezí 20001 - 39999 Kč - evidujeme na kartách dlouhodobého drobného hmotného majetku a účtujeme na rozvažných účtech třídy 1 (účet 115), způsob opotřebení je určen na kartě DDHM a poměrná spotřeba
    daného účetního období přeúčtování nejdéle k poslednímu dni účetního období na účet 507

  • DHM s pořizovací cenou od 40000 Kč - evidujeme na kartách DHM společně s odpisovým plánem, DHM účtujeme přes účet pořízení 042, na základě protokolu o zařazení do užívání přeúčtováváme na účet 022 a míru opotřebení (tzn. účetní odpis) vyjadřujeme na účtu 082

Častou chybou účetních je rovnítko mezi účetním a daňovým odpisem. Pro jednoznačný výklad tedy jen připomínám:

   

  • Daňový odpis vychází ze zákona o dani z příjmů a určuje pouze způsob postupného rozpuštění pořizovací ceny do daňově uznatelných nákladů (vyjádřeno ročně v daňovém přiznání k dani z příjmů)
  • Účetní odpis je přesným odrazem skutečné míry opotřebení majetku a snížení účetní hodnoty měsíčním přeúčtováním určené částky do nákladů na účet 551/082

Jak jsem již naznačila dříve, téma majetku je velice obsáhlé a zde je samozřejmě shrnuto jen to nejdůležitější a v naprostém minimu. Pro zvídavé čtenáře a posluchače chystáme od září 2017 řadu kurzů a seminářů zaměřených právě na práci s doklady a interními směrnicemi.

Se všemi se těším na shledanou opět za měsíc...

Eva Swalens Řepová