Zuzana Zaharowská

Odmalička jsem milovala zpěv, tanec a skládání hudby, ale znáte to ... pořád všichni říkali že je to fajn, ale že si máte najít něco "pořádného". Prostě "zaměstnání". A tak jsem to taky udělala.

Z části taky proto, že jsem se svým tanečním a pěveckým snům hodně vzdálila kvůli své nemoci v dětství. Měla jsem boreliózu a následný revmatismus a několik let se trápila bolestí kloubů a nemohla se pořádně hýbat. Tanec a vše co se týkalo těla jsem odložila k ledu jako něco, co není pro mne a věnovala se spíš duši.

Vystudovala jsem sociální pedagogiku pracovala s rodiči, dětmi, ve Fondu ohrožených dětí a vedla řady seberozvojových skupiny s různými tématy. Jenže jednoho dne uprostřed té své "kariéry" jsem se v noci probudila a uvědomila jsem si, že nebudu šťastná a spokojená, když se k umění a zpěvu a tanci nevrátím. I když mě velmi naplňovalo i mateřství a práce s rodiči, duše mě táhla jinam. Díky tomu, že jsem delší dobu hledala své pravé povolání, poznala jsem řadu oblastí od sociální práce, přes promotion a umění, různé druhy terapií, rozvojových a sebepoznávacích strategií. Některé jako klient, jiné jako terapeut, konzultant.

Ale umění hudba, zpěv, tanec... to je přesně moje energie a láska a když jsem jí nedávala ve svém životě tak velký prostor, jak potřebuju, bylo to, jako kdybych se pořádně nenajedla. Mými malými zákusky byly spontánní tance, které jsem navštěvovala a moc mi pomáhaly v řadě životních oblastí. Se zpěvem jsem se účastnila různých soutěží (2004 superstar) a zpívala s kapelami a vnímala jeho úžasnou moc.

Nejprve se po odchodu ze sociální práce předemnou objevily možnosti tvoření v oblasti audiovizuální tvorby a já byla šťastná, že tvořím a pracuji se zvukem, hudbou a svým hlasem ve videích pro jednu ze zlínských fakult a jiné klienty. Nakonec do sebe vše zapadlo a dovolila jsem si věnovat se sama spontánnímu tanci a zpěvu s lidmi a pro lidi. A světe div se, lidem se to líbí.

V pozici otvíráku a odšpuntovávače roztancovávat a rozezvučet místnosti, tělocvičny, pyramidy, těla i duše a to je můj proud ...